Co je to virtuální počítač a jak ho používat

Virtuální počítač má mnoho výhod. Vzhledem k tomu, že fyzický počítač v sobě vytváří virtuální stroj, je možné na jednom zařízení pracovat s několika operačními systémy. Každý virtuální počítač bude mít samostatný operační systém a pro něj potřebné programy.

Kde se používá?

Obliba virtuálních strojů roste v různých oblastech, ale především je to prostředí IT-průmyslu. Práci s virtuálním strojem dávají přednost programátoři a ti, kteří se počítači zabývají systematicky. Virtuální stroj umožňuje strukturovat a oddělit různé pracovní procesy a optimalizovat využití zařízení.

Po vytvoření nějakého softwaru, hry nebo aplikace je třeba otestovat její výkon na různých operačních systémech a virtuální stroj je pro tento účel velmi vhodným nástrojem. Takový stroj je oblíbený i u správců systému, kteří mohou vytvořit několik typů hostovaných operačních systémů pro různé úlohy a různé skupiny uživatelů.

Stroj například umožní jedné skupině zaměstnanců pracovat s poštou, zatímco jiná skupina zaměstnanců bude pracovat s textovými editory. Smyslem takové virtualizace je oddělit některé pracovní postupy od jiných, čímž se minimalizuje zmatek a případné chyby, které by mohly ovlivnit pracovní postup jako celek.

Virtuální typ operačního systému se často používá mezi hráči v cloudových hrách. Uživatelé systémů MacOS a Linux mají navíc možnost spouštět hry a programy, které byly vydány pouze pro platformu Windows.

Virtuální počítače a hlavní označení

1. Hypervizory jsou nezbytným softwarem, který umožňuje vytvořit virtuální procesor na základě fyzického. Virtuální procesor se označuje jako vCPU.
2. Cluster je soubor serverů, na kterých funguje a je vytvořen virtuální počítač.
3. Uzly jsou servery v clusteru.
4. Úložiště může být místní nebo síťové. Soubor v místním úložišti je uložen v uzlu clusteru a v případě síťového úložiště je pro soubory vybrán externí server.
5. Platforma a server je samostatný fyzický nebo virtuální prostor se speciálním softwarem. Odtud jsou spravovány virtuální i síťové prostředky.

Princip fungování

Virtuální stroj a jeho práce je dána virtualizací, kdy je skutečný "hardware" využíván virtuálním systémem. Programátoři vytvářejí program v určitém jazyce (např. Java), poté je zdrojový kód programu zkompilován a přeložen do bajtového kódu.

Bytový kód je vhodný pro jakýkoli počítač. Pomocí bytecode již může uživatel spustit proces na virtuálním stroji. Pomocí bajtového kódu začne uživatel duplikovat (nebo emulovat) činnost skutečného fyzického zařízení. Virtuální stroj automaticky převede bajtový kód na binární (nebo strojový kód: 0 a 1), načež může být tento kód proveden procesorem virtuálního stroje.