Rozdělení disku v Linuxu je proces vytváření různých oddílů na pevném disku, které lze použít pro ukládání dat nebo instalaci operačního systému.
Rozdělení disku je důležité pro optimální využití místa na pevném disku a organizaci dat. Umožňuje vytvořit oddíly, které lze použít k různým účelům, například k instalaci operačního systému, ukládání uživatelských souborů nebo zálohování dat.
Rozdělení disku také zajišťuje bezpečnost dat, protože oddíly lze od sebe oddělit a chránit je před poškozením nebo ztrátou dat. Rozdělení disku navíc umožňuje lépe spravovat místo na disku, například vytvářet diskové oddíly různých velikostí nebo spojovat více diskových oddílů do jednoho velkého. Operační systémy, včetně systému Linux, vyžadují pro správnou instalaci a provoz určité rozdělení disku. Operační systém může například vyžadovat samostatný oddíl pro zavaděč nebo odkládací oddíl.
Rozdělení disku definuje strukturu a organizaci dat na disku a určuje, které oddíly mohou být k dispozici pro použití. Může také zahrnovat vytvoření souborových systémů na diskových oddílech, což umožňuje operačnímu systému používat tyto oddíly k ukládání souborů a dat.
V systému Linux existuje několik typů rozdělení disku, například MBR (Master Boot Record) a GPT (GUID Partition Table). MBR je starší formát rozdělení disku a podporuje až 4 hlavní oddíly. GPT je novější standard a podporuje flexibilnější rozdělení disku, umožňuje více než 4 hlavní oddíly a zahrnuje podporu velkých disků (nad 2 TB).
Nástroj Parted, který lze nainstalovat v systému Linux, umožňuje provádět operace vytváření, úpravy a odstraňování oddílů na disku a také formátovat oddíly pomocí různých souborových systémů.